Na prvním jednání s Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví ČR se kraje dohodly na spolupráci v sociální a zdravotní péči i v koordinaci při čerpání peněz z eurofondů a udělování grantů.
Konkrétní výsledky čtvrteční schůzky přinesou další jednání mezi zástupci krajů a církví. Na nejvyšší úrovni se tito partneři chtějí scházet dvakrát ročně, řekl novinářům v Brně předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD).
Jednání vyvolaly kraje, které chtěly s církvemi jednat o změně jejich ekonomického postavení po přijetí zákona o vyrovnání s církvemi. Kraje dosud některé služby platily ze svého rozpočtu a nyní usilovaly o rozložení finanční zátěže. Církve se k tomuto požadavku postavily vstřícně. Kraje daly za posledních patnáct let 3,3 mld. Kč na církevní projekty a projekty s církvemi spojené.
»Pokud církve prohlašují, že mezi jejich priority patří sociální služby, pak očekávám, že poté, co dostávají od státu peníze podle tzv. restitučního zákona, přijmou svůj díl zodpovědnosti tím, že zvýší svůj podíl i na financování sociálních služeb. Ročně dostávají miliardy, takže předpokládám,
že významnou část z toho věnují i na péči o seniory, nemocné, handicapované,
zkrátka potřebné,« zdůraznil pro náš list náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Svatomír Recman (KSČM).
Nejviditelnější bude spolupráce asi právě v sociální péči. »Chceme společně s církvemi provést revizi dosavadních služeb, aby byly co nejefektivnější a dostupné pro ty, kteří je potřebují,« řekl Hašek. Jak kraje, tak církve totiž poskytují podobné služby starým, nemocným či postiženým občanům.
Spolupráce už funguje
»Od ledna přechází agenda spojená s financováním sociálních služeb z MPSV na kraje. Meritum věci se nemění, nemění se ani to, že peníze dostaneme ze státního rozpočtu.
Zásadní změnou však je, že rozdělení prostředků na konkrétní službu, konkrétního poskytovatele – ať už je zřizovatelem kraj, obec nebo nezisková organizace, nebude podepisovat ministr, jak to bylo ještě loni, ale bude to schvalovat zastupitelstvo, v březnu předkládáme návrh,« sdělil Recman s tím, že do sociálních služeb jdou také peníze přímo z pokladny kraje.
»Máme sedm dotačních programů v sociálních službách, na které dáváme přes 20 mil. Kč ročně, mj. i na zvyšování kvality sociálních služeb. To je určené speciálně pro neziskovky. Charita, Slezská diakonie a Armáda spásy jsou u nás velkými poskytovateli sociálních služeb, takže tam jdou i krajské peníze«, dodal Recman.
Kraje a církve chtějí do budoucna nastavit systém, který bude fungovat dlouhodobě a bude mít zajištěné víceleté financování, které by nemělo podléhat politickým změnám. »Standard služeb a dotační systémy pro granty chceme udělat jednotné pro všechny kraje,« sdělil Hašek.
»V našem kraji byla spolupráce dobrá a není důvod, aby nefungovala stejně dobře i v budoucnu, rezervy ve spolupráci a ve zlepšování samozřejmě jsou,« poznamenal Recman. V oblasti zdravotnictví chce Hašek s partnery vyjednat i zapojení zdravotních pojišťoven, např. pro domácí hospicovou péči, jejíž pilotní projekt spouští Jihomoravský kraj. První konkrétnější plány spolupráce chtějí partneři projednat za půl roku. Pracovní skupiny už mají fungovat od února.
Ve čtvrtek se nehovořilo o tzv. restitučním zákoně. »Upozornili jsme pouze, že v oblasti vydávání majetku nejsou kraje podle zákona povinnými osobami. To je potřeba řešit na celostátní úrovni,«
Recman: Církve ročně dostávají miliardy, takže předpokládám, že významnou část z toho věnují i na péči o seniory, nemocné, handicapované, zkrátka potřebné.
Haló noviny
Přidejte odpověď